Japonsko #1

Tímhle článkem bych chtěla uvést začínající "sérii" Japonsko. Vypsat pár důležitých informací, které byste měli vědět, pokud se chystáte navštívit tuhle zemi a taky tak trochu o tom, jak jsem se do Japonska dostala já.

Jako občan České republiky můžete do Japonska vycestovat bez víza až na dobu 90 dní. Já byla sice v Japonsku jen dva týdny, ale už teď vím, že ani ty tři měsíce vám nestačí na to, abyste Japonsko dokonale poznali. Kdežto k tomu, abyste mu naprosto propadli, vám stačí jen pár dní po tom, co překonáte pásmovou nemoc.

Co se té pásmové nemoci týče, není třeba se obávat něčeho strašného. Jen si na první dny pobytu neplánovat nějaké velké výlety, protože je dost možné, že je celé prospíte (popř. prozvracíte). Taky vám ze začátku může být nevolno ze změny klimatu, hlavně pokud cestujete v letních měsících. Teploty ve stupních tak vysoké nebývají, ale vzduch je velmi horký a velmi velmi vlhký. Opatřete si tedy klobouk, vějíř nebo slunečník. Nejlépe všechny tři jmenované. Bát se, že budete za blázna, opravdu nemusíte.

Ještě se teď vrátím o krok vpřed a to k letu. Letěla jsem se společností Emirates v Economy Class, s přestupem v Dubaji. Let do Dubaje trval okolo 6 hodin, z Dubaje do Tokia skoro 11 hodin. Nebudu lhát, byla to otrava, nemůžete si pořádně natáhnout nohy, nahoře je kosa a brečící děti vám taky náladu nevylepší. Ale chtěla jsem se podělit o jednu věc, která mě velmi mile překvapila a potěšila. Pokud čekáte na letišti v Dubaji na přestup více než 5 hodin, máte nárok na jídlo zdarma. Já svůj meal voucher obdržela už v Tokiu při nástupu do letadla. (To, že jsem ho využila v Mekáči na mastný hranolky a vodový kafe, radši nezmiňovat.)

Po příletu do Tokia musíte vyplnit imigrační dotazník, nechat se vyfotit a sejmout otisky prstů. V dotazníku se vás mimo jiné ptají i na adresu, kde budete přebývat, je proto vhodné si opsat adresu hotelu/místa, kde plánujete bydlet. I přesto, že Japonci moc anglicky neumí, nemusíte bát, že by byl nějaký problém projít skrz kontrolu. Svojí kostrbatou angličtinou se vás zeptají na základní typu věci, co vezete s sebou, kam jedete, jak dlouho zůstanete a pustí vás do světa.

Pokud jde o mé ubytování v Japonsku – bydlela jsem v domku u kamarádky, kterou jsem potkala rok předtím na workcampu v Německu (o kterém vám určitě taky někdy napíšu), a její mamky. Většinu času jsem trávila v okolí Fujisawi (vyznačeno červeně), konkrétně blízko stanice Yanagikoji. Ale díky japonské dopravní infrastruktuře nebyl problém dostat se kamkoliv za pár hodin. Proto se mi podařilo navštívit Tokio, Yokohamu, Kjóto a další známá místa.

Ale o mých výletech zase někdy příště. Kdybyste měli nějaké otázky, neváhejte se zeptat v komentářích, ráda odpovím.

Tak zatím.