Tento rok jsem se zúčastnila již 5. workcampu, a tak jsem se
rozhodla, že nastal ten správný čas, abych vám o tom něco pověděla.
Workcampy jsou něco, co mi do jisté míry změnilo život, umožnilo mi poznat spoustu nových lidí a zkrátka se podívat na život z trochu jiné stránky.
Tento článek by měl sloužit jako nakopnutí, abyste přestali váhat
a konečně se odhodlali vyjet. Anebo – pokud jste o workcampech nikdy neslyšeli,
trochu vám přiblížit, jak to vlastně funguje a co se na tom lidem tak líbí.
Workcamp je dobrovolnický projekt trvající od pár dní až po
měsíce. Organizují se jich mraky jak u nás v České republice, tak v zahraničí.
Hlavním tématem je dobrovolnická práce různého druhu, kterou sdílíte s lidmi z
celého světa.
Říkáte si: „dobrovolnická – takže budu pracovat zadarmo“?!
Ano, dalo by se to tak říct, i když po celou dobu máte hrazené
ubytování, stravu a menší výlety. Peníze tedy nedostáváte, ale zároveň skoro
žádné nepotřebujete. :)
Podle mě, ale hlavní cíl workcampu – jak by se mohlo zdát – není
práce samotná.
Workcamp je hlavně o poznání nových lidí, kultur, vystoupení ze své komfortní zóny a samostatnosti.
Pokud jste (jako já před čtyřmi lety) nikdy předtím necestovali
sami, bude to obrovská zkouška odvahy a vás samotných.
Já jsem úplně poprvé vyjela do Německa v 16 letech. Bylo nás
celkem 10 a byl to asi ten nejintenzivnější workcamp, který jsem zažila.
Nejspíš to bylo i tím, že to bylo úplně poprvé. Trávili jsme tři týdny v malém
městečku Teterow na severu, kousek od Rostocku. Já, jedna další holčina z
Česka, dva Turci, Francouz, Ital, Ukrajinka a dvě Korejky (musím se přiznat, že
jsem se musela podívat na fotku, abych si vybavila všechny národnosti – přece
jen už je to nějaký pátek).
Hodně jsme cestovali jak do okolních měst, tak i do Rostocku,
zažili pár párty na pláži, pár dní jsme dokonce všichni bydleli v 1+kk u
kamaráda našeho vedoucího, plavili jsme se na kanoích na Teterow See. Také jsme
zažili festival a spali na zámku Vogelsang.
Asi se ptáte, jestli jsme taky pracovali? Ano, naší prací bylo
zahradničení a sekání trávníku v okolí našeho ubytování. Ale tím, že jsme tam
byli 3 týdny, se čas strávený prací ztratil v počtu zážitků.
Co se mi na workcampech líbí je to, že každý je úplně jiný. I přes
to, že letos to byl už 5. workcamp, kterého jsem se zúčastnila, stejně byl
kompletně odlišný od všech předchozích. Abych jen tak obecně neplácala,
vypíchnu pár konkrétních věcí, které byly úplně odlišné.
- Ubytování: zažila jsem jak bydlení v chatkách, v hotelu s nejlepším servisem, tak v pivovaru, kde jsme všichni spali v jedné místnosti na polních lehátkách
- Strava: většinou na workcampech fungují tzn. kitchen teams, kde si dobrovolníci sami vaří, ale měli jsme i kuchaře, co nám vařili anebo k nám byl k dispozici celodennní catering
- Náplň práce: od zahradničení, pomoc v backstage na festivalu, kopání v archeologickém muzeu, až po hraní divadla
A teď asi to nejhlavnější. Co mi workcampy daly?
Mimo spousty nezapomenutelných zážitků, mi daly hromadu kontaktů
na lidi z celého světa. Proto jsem rok po mém workcampu v archeologickém muzeu
letěla do Japonska za mojí kamarádkou, kterou jsem poznala právě tam! Nechala
mě u sebe dva týdny bydlet a představila mi její život v Japonsku (ostatně o
tom mám pár minulých článků). A zrovna minulý týden mě přijel navštívit kamarád
z Německa a strávili jsme spolu super víkend v Praze.
Také jsem se přestala bát cestovat sama, což mi určitě dodalo kupu
sebevědomí.
Kromě ostatních kultur jsem ale hlavně poznala tu naší! Člověku
kolikrát nedojde, jak my tu vlastně žijeme, dokud nezažije něco jiného. Že
některé věci opravdu nejsou samozřejmostí všude, jako třeba pořádný oběd v
Německu nebo odpolední nákupy ve Španělsku. Zároveň vás na workcampu čeká
spousta otázek a vysvětlování českých tradic, zvyků a činností z každodenního
života (obvykle vycházejících z úst asijských členů skupiny 😊), takže si
sami urovnáte v hlavě, jak to vlastně s tou naší kulturou je.
Takže pokud ještě váháte – určitě jeďte! Stojí to za to,
bude to zážitkem na celý život. A můj osobní názor je ten, že s největší pravděpodobností nezůstanete jen u jednoho a budete chtít vyjet znovu. :)
O workcampech se
určitě ještě někdy rozepíšu víc do detailů. Mám pocit, že toho mám ještě hodně co říct.
Na závěr bych chtěla doporučit organizaci INEX-SDA, přes kterou
jsem se na každý workcamp dostala a mám s ní jen dobré zkušenosti.
L.
Ty jsi byla na wc v Teterow a zažila festival a přespání na Vogelsangu, já byla o dva roky později na wc na Vogelsangu a pomáhala na tom festivalu a strávila noc v Teterow, protože výlet. Zvláštní.
OdpovědětVymazatK.